Kniha první: Našel jsem

Bylo mi čerstvě devatenáct. Úspěšně jsem dokončil střední školu. Slovo úspěšně je v tak velkých uvozovkách, že byste potřebovali mít ruce velké jako Hagrid, aby správně vystihly to, jak úžasný svědomitý student jsem byl.

Když se Vás někdo zeptá: „Co je Tvým snem?“ Jak byste odpověděli? Spoustu lidí na tuto otázku nedokáže odpovědět, a přitom je tak důležité mít sny a stanovené cíle a jít si za nimi. Krůček po krůčku. Protože jinak má člověk pocit, že jen bezcílně tápe a proplouvá životem, který nabízí tak mnoho. A při tom ke štěstí stačí tak málo.

Ruku na srdce pánové, kdo by nechtěl mít po boku ženu, která při něm bude stát za všech okolností a povětrnostních podmínek? Půjde s ním přes hory a doly i jiné geologické útvary až na kraj světa? Pro ty, co takovou našli, jenom dobře. A pro toho, komu to zní příliš pohádkově, poslechněte, co se přihodilo mně. Jo jasně, jsem teď v base, ale že jsem musel za mříže, je zcela v duchu rčení, že na všem zlém je něco dobrého. Ale popořadě.

Na život v lochu

mám ušitou vestu,

to už je let, co jsem

nastoupil do prvního trestu.