Cenu za umístění v V. ročníku Literární soutěže Za branou pro rok 2024 získali:

I. místo: Petr Jelínek za povídku Sen.

II. místo obsadila Susan T. (VV Ruzyně) s povídkou Umění milovat

III. místo Antonín Pacanda (Věznice Plzeň) s povídkou Umění milovat

Cena veřejnosti: L. H., Věznice Heřmanice za báseň Co teď nemám

Byl to třetí nejkrásnější den v mým životě. Poslali mě do kanceláře výrobní kontroly v Magna Exteriors & Interiors. Byla tam ještě jedna blonďatá slečna a říkala, že se taky hlásí na tuhle pozici. Moje nadšení už v tu chvíli začalo opadat, možná je to běžná lidská reakce na konkurenci, ale snažila jsem se udržet nervozitu na přijatelné úrovni. A ačkoliv byla slečna velice sebevědomá a furt házela vlasy, já jsem věděla, že jsem se na pozici vypracovala bezmála dvouletou poctivou prací operátorky, jak v oblasti interiéru, tak exteriéru. Věděla jsem, že ať už přijímací řízení přinese cokoli, budu lepší, než ona. V můj den nemohl být nikdo lepší, než já.

Jak začít? Od začátku, samozřejmě. Když jsem ukončil základní školu, připadal jsem si už jako velkej a dospělej chlap. Před sebou jsem měl poslední „dětské“ prázdniny. Už ani nevím, jak jsem je strávil, ale asi obvyklým způsobem. Babička, druhá babička, hokejové soustředění a zbytek prázdnin doma v táboře. V září nástup na střední školu. Prvák proběhl bez problémů. Tedy první pololetí určitě. O pololetních prázdninách jsme s kámošema courali sídlištěm a nudili se. Tehdy ještě padal sníh, a tak jsme se koulovali. Přitom jsme dorazili k základce, kterou jsem před nedávnem opustil.

Za branou je den v mé moci,

před ní vládne temná noc.

Ve dne stejně jako v noci,

prosím Boha o pomoc.