Nejhorší vrtaní není to u zubaře. Je to ten hrozivý červík pochybností, který se přihlásí u doposud neuznaného génia v momentu jeho neschopnosti představit svoji výjimečnost celému světu. A pokud ne celému světu, tak alespoň té překrásné mladé a začínající herečce, která měla tu zcela neuváženou reakci neignorovat můj pozdrav na ulici. Odpověděla.

Píše se magické datum 12. 2. 2022. Dopadnul jsem až sem na planetu Zem do podsvětí této sluneční soustavy. Do odpadků lidské rasy. Z nadsvětí do podsvětí, nazvěme to třeba. Snažím se naučit žít - být humanoidem. Vybral jsem si tohle prostatické tělo, tenhle předurčený osud.

Kdysi dávno, kdy půda byla samé bláto a ve městech i na vesnicích se lidem nevedlo moc dobře, protože nebyla dobrá úroda, objevovaly se nemoci, které si nevybíraly oběti – padl jak mladý, tak starý – se narodil na jednom statku chlapeček jménem Jeremy.

Zatanči mi vášeň,

když kastaněty hrají.

Zatanči mi touhu,

až máky zčervenají.

Zatanči o lásce,

na poslední slova.

V tvém tanci je i naděje,

tak zatanči mi znova.