Otrhaný žebrák před výlohou sedí,

mladý vrah v kravatě, co nemá život

před sebou, jen to ještě neví.

Zbědovaný veterán z války o nohy přišel ve Vietnamu,

co pozbyl síly více

starý pár vchází do nemocnice.

poor 2489481 1280

 

 

Ona ho podpírá,

jemu srdce mění, stal se prvním na seznamu.

V kočárku malý Bansie se pláčem zalyká,

v budoucnu senátor, jemuž

sedm kulek za rovnoprávnost tělem proniká.

Život nehraje ve hře osudu nikdy fér,

zarostlý, shrbený, šedivý stařec

v mládí pln vášně a lásky

zametá odpadky na Time Square.



S Daliborem

 

V oblaku lehkého kouře protkaného střízlivostí,

seděli, seděli a mlčeli.

Nebylo v tom nic osobního, žádná zvláštnost, žádná zášť, žádná zloba,

jen seděli, seděli a mlčeli, jak to chlapi dělaj.

Všechna slova a věty bolů už dávno pověděli jiným,

přesto je v tom mlčení něco spojovalo - to nic osobního.

Možná to nic osobního bylo právě to, co dělá časem z lidí přátele,

i přestože to nic osobního vede lidi ke křivdám, k nevraživosti, válkám a kdoví k čemu ještě.

Ta nevyřčená slova dostala punc něčeho,

čemu by ženský nikdy nerozuměly

a nikdy by ani rozumět nechtěly.

Průvan z okna rozmetal cigaretový kouř

a rozptýlil ho prázdnými řečmi a slovy okolního světa.

Prázdnota se zúžila do prostoru, kde sluch je zbytečným až nadbytečným smyslem,

a jen trpké souznění v samotě a opuštěnosti duše zbylo 

v ten páteční podvečer, podzimu, co nepovznáší, jen bolí,

bolí hluboko, hluboko uvnitř,

nenaříká, nesténá, jen mlčí v neosobním průvanu osobní blízkosti,

ten podvečer u stolu na nesvobodném místě ve svobodném světě,

u stolu, kde všechna slova a myšlenky ztratily svůj smysl 

a mlčení bylo jediné ryzí, upřímné, chlapské sdělení světu a sobě,

a tak seděli, seděli a mlčeli ..

Martin Virt., Věznice Horní Slavkov

0
0
0
s2smodern
powered by social2s

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

OSense O-Sense