Na pravou stranu ukázati,

nech tento lid uhořeti.

Anděl smrti příkaz dal,

ješitně se pousmál.

Již tento lid není třeba,

upečem jej jako chleba.

Do pece je strčíme,

jejich život zničíme.

Děvčátko strachy plačící,

stařeček v bolestech klečící.

Matky děti tisknouc k sobě,

stará žena ležíc v mdlobě.

I hnali se Němci kupředu,

na jejich jistou záhubu.

Cestou na vyprahlá těla

dopadla nejedna střela.

Se lstí a bez pokory

vzali je do komory.

Vyslečte své cenné věci,

koupati se chcete přeci.

Stůjte! Křikl Anděl smrti,

spatříc dvě totožné děti.

Dejte mi ty stejné kusy,

ty si vezmu na pokusy.

Ostatní lid zahnali

do plynové komory.

Plyn zahltil lidem plíce,

zbarvil modře jejich líce.

Ke dveřím se všichni drali,

až své děti ušlapali.

Tak dlouho se dusili,

až svůj život ztratili.

A když všichni umřeli,

dveře se otevřely.

Zbavte se hned mrtvých těl,

tak to vůdce Hitler chtěl.

Nahažte je do pece,

důkaz nebude přece.

Oheň šlehá do mraků,

z těl těch mrtvých chudáků.

Mrtvolný vzduch silně čpící,

vítá nově přijíždějící.

Na rampě se Anděl směje, 

komu život nedopřeje?

Ella Nová, VV Ruzyně.