O vzniku vesmíru nevíme nic.

Známe jen naši vesmírnou adresu: “Státem” je galaxie Mléčná dráha, “městem” Sluneční soustava a “ulicí” oběžná dráha naší planety. “Žijeme v luxusní čtvrti,” v obyvatelné zóně, v nejlepší části Mléčné dráhy, kde je ideální koncentrace prvků nezbytných pro život. Naše oběžná dráha je vzdálená od Slunce asi 150 milionů km, kde organismy nezmrznou! Ani se neupečou! Slunce je dokonalá elektrárna se zdrojem optimálního množství energie. Máme vynikajícího souseda - Měsíc. Díky jeho vlivu dochází k přílivu a odlivu, stabilizuje sklon zemské osy. Tím stabilizuje i naše klima a zabraňuje katastrofickým změnám. Chrání nás magnetické pole před sluneční erupcí, při které se uvolní během několika minut tolik energie, jako při výbuchu miliardy vodíkových bomb. Máme přírodní cyklus - koloběh vody, uhlíku a kyslíku, dusíku a recyklaci odpadů na základě důmyslných chemických procesů. Naše planeta je dokonalým místem pro život.

O vzniku života nevíme vůbec nic.

    O molekulární podstatě života a chemických reakcích v organismech dnes mají vědci víc informací než kdykoliv předtím, přesto stále nedokáží přesně definovat, co život vlastně je. Živá hmota je jedinečná tím, jak uchovává a zpracovává informace. Každá buňka obsahuje složité molekulární “stroje,” které plní komplikované úkoly - přenos živin a jejich přeměnu na energii, opravy poškozených částí buňky a předávání informací. Vznik této buňky věda nedokáže vysvětlit ani laboratorně vyrobit.

O vzniku lidské rasy nevíme nic.

G. Gyenis, vědec z ústavu biologické antropologie, v roce 2002 napsal: „Fosilní důkazy, které byly dosud shromážděny nás nepřivádějí blíže k odpovědi na otázku, kdy, kde a jak se z tvorů podobným opicím vyvinuli lidé.” Složitost lidského těla je ohromující. Tvoří ho přibližně 100 bilionů drobných buněk. Fungování DNA je pro vědce stále záhadou.

O tom zda existují jiné “civilizace” nevíme nic.

V posledních letech jsou zaznamenávány aktivity mimozemských civilizací v objektech, které se pohybují pro nás nepředstavitelnou rychlostí. Zalétnou se na nás občas podívat, jak jsme na tom s vývojem nebo jsme jejich laboratorní zvířátka, která mohou kdykoliv zlikvidovat?

Budeme někdy vědět?

Lidstvo má naději velmi chabou, a tak nám zbývá modlitba: „Bože, chraň nás od všeho zlého.”

O. T., VV Teplice