Literární soutěž 2024: Lepší zapomenout, Jindřich Hanzal

Jak začít? Od začátku, samozřejmě. Když jsem ukončil základní školu, připadal jsem si už jako velkej a dospělej chlap. Před sebou jsem měl poslední „dětské“ prázdniny. Už ani nevím, jak jsem je strávil, ale asi obvyklým způsobem. Babička, druhá babička, hokejové soustředění a zbytek prázdnin doma v táboře. V září nástup na střední školu. Prvák proběhl bez problémů. Tedy první pololetí určitě. O pololetních prázdninách jsme s kámošema courali sídlištěm a nudili se. Tehdy ještě padal sníh, a tak jsme se koulovali. Přitom jsme dorazili k základce, kterou jsem před nedávnem opustil.

Literární soutěž 2024: Co teď nemám, L. H.

Za branou je den v mé moci,

před ní vládne temná noc.

Ve dne stejně jako v noci,

prosím Boha o pomoc.

Literární soutěž 2024: Oběť, Anna Svobodová

Byl to třetí nejkrásnější den v mým životě. Poslali mě do kanceláře výrobní kontroly v Magna Exteriors & Interiors. Byla tam ještě jedna blonďatá slečna a říkala, že se taky hlásí na tuhle pozici. Moje nadšení už v tu chvíli začalo opadat, možná je to běžná lidská reakce na konkurenci, ale snažila jsem se udržet nervozitu na přijatelné úrovni. A ačkoliv byla slečna velice sebevědomá a furt házela vlasy, já jsem věděla, že jsem se na pozici vypracovala bezmála dvouletou poctivou prací operátorky, jak v oblasti interiéru, tak exteriéru. Věděla jsem, že ať už přijímací řízení přinese cokoli, budu lepší, než ona. V můj den nemohl být nikdo lepší, než já.

Literární soutěž 2024: Pohádka o kouzelné podkově, Michal Kerner

Jeden nepoctivý a zlý hospodář jménem Staněk měl na tehdejší dobu celkem velké hospodářství. Všichni jeho sousedé se tak dobře jako on neměli. Častokrát si museli jít k lakomému Staňkovi vypůjčit mouku, sádlo, brambory nebo vejce, inu to, co zrovna doma chybělo. Jenže hamižný statkář byl vydřiduch. Všechno, co chudým sousedům půjčil, chtěl dvojnásob vrátit.