Dcera se mnou jela za dědou na návštěvu do vězení poprvé téměř ve 4 letech. Zatím bohužel nemáme povoleny tzv. kontaktní návštěvy, kdy bychom mohli sedět u jednoho stolu. Je od nás stále oddělen nižší přepážkou a fyzický kontakt, až na uvítání a rozloučení, zatím není možný. Důležité je zjistit, jakým způsobem probíhá vůbec příchod na návštěvu. Kolik času je potřeba celkem, o kolik minut dříve je lepší dorazit a kolik času zhruba zabere kontrola u vstupu. Některé informace jsou uvedeny například v povolení k návštěvě, nebo se je dovíte od svého blízkého přes spoluvězně.

detsky koutek 1

 

Kontrola při vstupu do věznice je rozdělena na několik fází. Ihned po příchodu je potřeba předložit kromě povolenky k návštěvě i občanský průkaz nebo platný pas, a to i u malých dětí. Z počátku jsem měla menší obavy, zda budu moct vzít čtyřletou dceru do věznice na pas, který jsme jí udělali v roce (takže samozřejmě fotka již není aktuální), ale pas je stále platný a nakonec nebyl se vstupem v tomto směru žádný problém.

Po příchodu do areálu jsme uvedeni do první čekárny, kde si musíme odložit veškeré naše věci – zde je dobré se informovat, zda je možné vzít s sebou na návštěvu nějaké občerstvení či menší hračky pro děti (tyto informace mohou být uvedeny i na povolence k návštěvě). Poté následuje kontrola již po jednotlivcích, která sestává z průchodu detekčním rámem a prohlídkou věcí, které s sebou bereme na návštěvu. Průchod rámem je povinný i pro děti, výjimku mají těhotné ženy. Děti do 15 let absolvují tuto kontrolu s doprovodem dospělé osoby, rámem ale musí projít samy.

Následovala lehce vtipná část, kdy jsme prohlídku s dcerou pojaly jako cvičení – projdi bránou, otoč se doprava, upaž, rozpaž a stoupni si na značku a počkej na mě… Dcera, zvyklá na obdobné aktivity ve školce, si tuto část i docela užila. Poté jsme odvedeni do druhé čekárny, kde musíme vyčkat na to, až podobnou kontrolu absolvují všichni ostatní. Z vlastní zkušenosti tedy mohu doporučit, pokud se vydáte na návštěvu s dětmi, nesnažte se přijít mezi prvními. Sice se možná bude čekat právě na vás, ale na druhou stranu nebudete čerpat drahocennou pozornost dětí na několikaminutové čekání v čekárnách a rovnou půjdete na řadu a na následnou návštěvu. Poslední kontrola, teď už jen dokladů a návštěvnických průkazů, nás čeká při vstupu do samotného areálu. V naší věznici je návštěvní sál v jiné budově, než probíhá vstupní kontrola a je dobré se připravit i na tuto variantu (menší děti možná budou chtít chvíli nést, starší budou zvědavě nahlížet do zákoutí areálu věznice a „brzdit“ plynulost provozu).

Před návštěvou s dětmi je dobré obhlídnout situaci přímo v návštěvní místnosti. Kde je možné uložit vlastní občerstvení, je možné si v návštěvní místnosti koupit nějaké občerstvení v automatu a jsou k dispozici nějaké hračky pro děti? Bohužel ani v tomto ohledu nemáme příliš štěstí – automat, který si například pamatuji z vazební věznice a v němž bylo možné koupit svačinu, zde není a vlastní donesené občerstvení (samozřejmě v původním nerozbaleném obalu) musí být na začátku návštěvy uloženo do uzamykatelné skříňky v jiné místnosti. To je poněkud nepraktické, protože zejména moje dcera má neustálou potřebu konzumovat svačinu v intervalech 5-10 minut. Za velké plus ale považuji dobře vybavený dětský koutek a velikost návštěvní místnosti. V dětském koutku je spousta hraček – od panenek přes plyšové medvědy, až po dřevěný domek na hraní. Od přítomných vychovatelů jsme si mohli na místě také půjčit papíry a pastelky na kreslení.

Jelikož návštěvy odsouzených bývají zpravidla na 3 hodiny 1x v měsíci, doporučuji také zjistit si, zda je možné z návštěvy odejít dříve. Záleží samozřejmě na každém dítěti, na jeho momentální náladě a také na tom, jak se s novou situací popere, ale já osobně vím, že je moje dcera schopná udržet koncentraci maximálně 2 hodiny a poté se začne nudit, i kdyby byl v návštěvní místnosti kolotoč a kino s Mášou a medvědem. Odchod probíhá obdobně, jako příchod – nejprve kontrola dokladů, průchod přes rám a hotovo.

A jak jsme tedy zvládli návštěvy s dětmi my? Dcera se na návštěvu velmi těšila. Večer před usnutím jsme si povídali, co nás čeká a jak to bude probíhat. Příchod do věznice a následné kontroly proběhly v pořádku a cestou do návštěvní místnosti jsme si i užili krásného podzimního počasí, kdy dceru samozřejmě nejvíce zaujal kotec pro místního hlídacího psa.

Setkání bylo emotivní a udělalo radost nám všem. Po pár minutách spořádaného pobytu u stolu s dědou ale dcera objevila dětský koutek a díky své kamarádské povaze se rychle spřátelila i s ostatními dětmi, které ten den na návštěvě byly. Dvě hodiny tak uplynuly jako voda, ale stále frekventovanější dceřiny žádosti o svačinku mě přesvědčily, že bude přece jen lepší návštěvu ukončit dříve.

Návštěva ve vězení s dětmi tedy nemusí být nic dramatického a při troše fantazie se dá pojmout i jako dobrodružná hra. Hra, která ale udělá radost a pomůže odsouzenému udržet se ve spojení se světem „tam venku“ a rodinou, která na něj čeká. Nemusíte s dětmi jezdit každý měsíc, ale i návštěva jednou za čas vyvolá úsměv na několik týdnů.

Autor: Kateřina

0
0
0
s2smodern
powered by social2s

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit